Blog
Místo pro zápisky ze života

Jak přežít dogtrekking aneb co má šnek v domečku (2.) - Trekař


Gumicukem je pes připoután ke svému šílenci. (Jak jinak nazvat člověka, který si tu stovku kiláků za dva dny dá dobrovolně?! :oD ) Způsoby upoutání jsou různé: k batohu, k sedáku, jen tak v ruce...
Sedák je pás, který se dává na boky, a je vypolstrovaný, aby tahání netlačilo. Říká se mu taky bederák. V ideálním případě má sedák spodní tah. Což znamená, že pes netahá přímo za pas svého šílence, ale za jeho težiště (v případě skijoringu i brzdiště :oP ) – tedy za zadek. Dá se použít jak horolezecký sedák, tak speciální musherský. Horolezecký je lepší v tom, že je pohodlnější, ale – toto je určeno zejména dámám – blbě se s ním chodí na malou do keříčků (než se z toho člověk dostane!)... Musherský je jednodušší na oblékání (a tudíž i svlékání), ale v případě, že si ho blbě seřídíte, můžete si pořídit leccos, od vlka počínaje, přes otlaky a odřeniny, až k erotickým zážitkům (jste-li lehce masochistický jedinec).
Já Denyho mívám ale upoutaného jen za bederák od báglu. Je to jedna z možností, vhodnější zejména pro netahavé pejsky. Mně se navíc sedák s bederákem na bocích mlátí, což není moc pohodlné – ale vinu přikládám právě tomu, že Deny netahá, s Lumpem to třeba bude jiné... ;o)

Tím se dostáváme k batohu a přestávám teoretizovat, protože tady je to už vážně jen a jenom o osobních zkušenostech a zdravotních omezeních. Já mám problémy s páteří, proto jsem přímo fyzicky nucena omezovat co nejvíce svou zátěž (teda ne že by se to nehodilo každému, ale já s těžkým báglem přestávám dýchat :o/ ).
Rozhodla jsem se tedy pro malý batoh o objemu 30l. Je jedno, od jaké firmy je, ale u mého mi plně vyhovuje kovová vzpěra zad. Díky konstrukci se mě tak bágl dotýká jen na ramenou a bederákem. Můžu mít bágl jakkoliv těžký, ale když ho nasadím, tak se mnou splyne a nemám pocit nějakého přílišného zatížení ramen nebo zad. Proto mohu podobný typ batohů vřele doporučit. 

   
Co s sebou? A teď už čistě o osobních zkušenostech: Já mám v báglu povinnou výbavu (spacák, karimatku, čelovku, nějaký ten žvanec), navíc podvlíkačky a teplé tričko, čisté ponožky a spoďáry, sirky, kapesní nůž, náplasti, pláštěnku a různé drobnosti, co mě napadnou... Spacák – mám lehký letní, zhruba 900g. Jednu noc se dá proklepat v čemkoliv... ;oP Co se jídla týká, obecně nemusím sladké, takže volím jídlo podle toho. V průběhu treku navíc mívám stažený žaludek, takže toho moc nesním. A téměř vždy se dá spolehnout na nějakou tu hospůdku po cestě a na teplou polívku. Takže k jídlu s sebou mívám 2 pytlíky dietního suchého chleba („křehké plátky“), 2 paštiky, tvrdý sýr, sušenky Bebe Dobré ráno, a pár müsli tyčinek (ty si většinou ale přinesu zase zpátky). Nesmí chybět sušené ovoce (rozinky, meruňky, švestky) a nějaká ta tatranka (většinou ovšem taky donesená zpět). Když si vzpomenu, tak si s sebou vemu i bonbony, nejlépe gumové. No a samozřejmě se mi u pasu houpá nabitý – foťák... :o)

Pokud máte tu možnost, vyzkoušejte si turistické hole. Já jim nejprve taky nevěřila, ale pak jsem to vyzkoušela – a od té doby už je nosím taky. Do kopce pomůžou, s kopce tlumí námahu kolen, šetří síly a v případě nutnosti se jimi dá zapíchnout nepohodlný konkurent! ;oD

Co na sebe? Co je vám pohodlné... ;o) Každopádně se vždycky hodí větrovka (alespoň jednoduchá, lehoučká) a nějaký teplejší kousek na bivak.




Boty. Záleží, co a jak vám vyhovuje. Já si na lehčí treky v lehčím terénu beru lehčí boty, ale obecně řečeno jsem nejvíc treků odešla v botách pevných, trekových. Jednak protože mám pohyblivější klouby a nějaké to zpevnění jim sedí, jednak mám v těžších terénech jistější nohy a v neposlední řadě dobrá podrážka tlumí hodně nárazů. Do terénu prostě bezva – ale na asfaltu si dlouhým pochodem v pevných botách nohy člověk úplně zničí... :o/ Ke koupi nových bot mám jednu poznámku – nespoléhejte se na to, že „boty se časem rozchodí“. Nerozchodí. Naopak. Správná bota je tehdy, jestliže když do ní vklouznete, cítíte se jako v bačkorách (teda před trekem, po treku se cítíte spíš jak ve staré sádře :oP ). Pokud z bot na trek v jakémkoliv ohledu nemáte dobrý pocit, nejsou to dobré boty. Ty vám prostě musí padnout už „od pohledu“. A je jedno, jestli jsou vysoké nebo nízké, běžecké nebo trekové...

A na co nezapomenout? Nezapomeňte si vyměnit baterky v čelovce. Nabít mobil. Zapsat si k mapě číslo na odvoz (kdyby se nedejbože něco stalo). Vzít si tu SPRÁVNOU mapu. Podrbat psa a kochat se ze společné vlčí stezky... :o) 

Wami

 

Odkazy
© 2010 - 2014. Provozovatel eshopu: 4dox Rychlý kontakt: info@neztratimse.cz | 774 117 093
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace